Proč je espresso inherentně hroznej koníček

Meditace

Cynismus

Hipsterismus

Nespokojenost se světem

Rozepře s realitou

12. 1. 2025

Felix

Člověk by snadno mohl podlehnout dojmu, že bejt schopnej si jednak udělat espresso doma a druhak se tomu věnovat, dejme tomu, odborně (haha), bude skvělej koníček. Není. Domácí espresso je jednou z disciplín, která žere peníze, trpělivost, příčetnost a vrací toho málo (espresso velmi variabilní kvality). Pojďme si to rozebrat v detailu.

Domácí příprava espressa je skvělá příležitost, jak přijít o rozum a peníze.

Co si budem, koníčky nejsou stejně nic jinýho než způsob, jak vám zpoplatnit váš volnej čas, respektive jak vás donutit platit za krámy, který k nějakýmu trávení volnýho času potřebujete.

Z evolučního hlediska je jediný přijatelný trávení volnýho času spánek, protože jindy člověk běžel za něčím, co chtěl sežrat, nebo utíkal před něčím, co chtělo sežrat jeho. Všechno ostatní je konstrukt a tak je k tomu třeba přistupovat. Nebo o tom minimálně vědět. Nebejt pozér sám před sebou je čím dál těžší.

Víc kontroly přináší víc problémů

Situaci kolem domácí přípravy espressa neulehčuje ani fakt, že čím víc se procesu snažíte porozumět a chcete mít víc věcí pod kontrolou, tím prudce narůstají šance, že se vám to brutálně nepodaří. Existuje naproti tomu nemalá skupina lidí, kteří na automatu zmáčknou jeden button a plus minut autobus jim vyleze vždycky stejný kafe.

To vám se setupem, kdy máte pákovej kávovar a separátní mlýnek, fakt nehrozí. Stačí totiž malá změna relativní vlhkosti vzduchu, jiný postavení hvězd a buď vám to kafe proteče rychle, nebo pomalu, ale rozhodně ne akorát. Vy jste tak promarnili čas, kafe a můžete celej puck preparation jet znova. Skvělý. Na to rozhodně máte čas/náladu/hromady kafe na propálení zbytečně.

Počet kusů hipster gearu zběsile roste

Stačí chvilku nedávat pozor a coffee nerdi vymyslej další řadu nástrojů pochybné užitečnosti, zato velmi jistě s cenovkou, ze které vás rozbolí peněženka. Že má každej takovej nástroj ještě několik dalších iterací s postupně rostoucí cenovkou, snad není potřeba dodávat.

Vezměte si jenom bod nula: odsypete požadovaný množství ještě nenamletýho kafe a malým sprejem s vodou ho pocákáte. Prej aby se kafe zbavilo statickýho náboje. Jako bonus je nenulová šance, že vám to ucpe mlýnek tak, že ho budete muset celej rozebrat a ten mokromastnej hegeš odtamtud vydlabat. Skvělý. Když to neuděláte a kafe namelete suchý, stane se něco tak zásadního, aby z toho na konci nevylezla tmavá tekutina plná kofeinu? Samozřejmě, že ne.

Chvilku frčely WDT tooly, tedy ty jehličky, kterejma se mělo unclumpnout kafe. Namelete kafe, vysypete ho do portafilteru a projíždíte ho jehličkama jako hřebenem. Má to ale reálně nějakou funkci, nebo to je jenom hipsterskej placebo mezikrok, aby si coffee nerdi připadali důležitě? Těžko říct. Vzhledem k tomu, kolik tyhle tooly stojej, je ale na místě být skeptický. Hraju si s tím toolem tak jako tak? Jistě, že ano.

Jednu dobu taky hodně všichni doporučovali puck screen. To je takový sítko, který položíte už na připravenej puck v portafilteru. Dělá to něco? Těžko říct. Jistý je jenom to, že musíte i na espresso mlít kafe mnohem hruběji, jinak voda přes puck screen a jemně namletý kafe prostě neproteče, protože to všechno najednou dostane konzistenci betonu. Když potom chcete puck screen odebrat, je to na zbytek dne testování hrubosti mlýnku. A potom vám dojde kafe, můžete dát nový a znova hledat optimální nastavení mletí...

Proč to teda podstupovat?

Správně byste mohli namítnout, proč teda celej ten kávovej rituál s domácím espressem podstupovat, když to je takovej drahej vopruz. Otázka to je fakt správná a je vidět, že jste velkej myslitel, když vás to napadlo.

Problém je, že pokud máte kafe rádi tak, že jste ochotni do toho investovat tenhle objem keše a příčetnosti, pak je velká šance, že tak činíte z jednoduchého důvodu: připravovat espresso doma je sice hrozný, ale kafe z většiny kaváren je ještě horší.

Ve výsledku tak jde o klasické hluboce lidské dilema.

Chcete si ty pocity neštěstí způsobit sami, nebo dopustit, aby vám je způsobil někdo jinej?

Podle mě neni moc vo čem přemejšlet. Zranění není třeba dlouho ohledávat, když jste si ho způsobili sami. Člověk ví hned, na čem je, a tuší, že hned za horizontem je i cesta, jak z toho ven.